Dýchej!

16.04.2018

I když jste nikdy neletěli, tak si vybavíte z filmu scénu, kdy letuška vysvětluje únikové východy z letadla a nasazení kyslíkové masky. Notoricky známá věc, stejně tak, jako když Vám všude říkají, že máte mít dobrou psychohygienu. Ale je v tom háček?

Fenomén dokonalosti

Dnešní doba je rychlá, to už jste si asi všimli. Není to žádná novinka. Navíc v dnešní době se všichni tváříme tak, že jsme dokonalí. Virtuální svět nám bublinu dokonalosti pomáhá udržet velmi dlouhou dobu. Na fenoménu dokonalosti se "rýžují" velké peníze, dnes si zeštíhlíte stehna, vymažete pupínky z obličeje apod. Pokud jste šikovní, tak se zvládnete vyfotit u práce, kde stejně prokrastinujete, nicméně to selfíčko vypovídá o naprostém opaku (rozuměno pracovní zápol). Jste-li opravdu zdatní ve zvládání sociálních sítí, máte pocit dokonalosti, sblížení se s lidmi, neustálého kontaktu a víru v to, že máte spoustu přátel. Jste-li nohama na zemi, nevěříte tomu. Problém je, že můžeme být po nějakou dobu naprosto dokonalí lidé. Můžeme zvládat všechno - rodinu, práci, koníčky, sociální život atd. Ale naše kapacita - časová, emoční, mozková i ta energická, je stále stejná jako před 150 lety, v dobách, kdy mnohé ženy zůstávali doma, staraly se o děti. V době, kdy nikdo neřešil, co napsat na Facebook, zda má na Instagramu dost followerů atd. Nehledě na to, že matky se snaží být genderově vyvážené a zároveň obstarat všechny rozvozy na kroužky, domácí úkoly, vaření a pečení domácího pečiva, udržení dokonalého vzhledu atp. Stejně tak otcové dříve museli obstarat rodinu a domácnost a neřešili až tolik, jak vypadají, jaké mají společenské postavení, jak působí na sociálních sítích, jak se vyrovnat s tím, že manželka vydělává někdy více než on? V dobách minulých se řešilo, jak zvládnout každodenní život a žít ho. Dnes se potácíme mezi povinnostmi, vlastními touhami a přáními a tlaku vnějšího světa. Naštěstí se doba trochu obrací k lepšímu. Nevěšte hlavu. V dalším bodě bude hůř. 

Nemám čas

Když v terapii někomu říkám, aby si našel čas pro sebe, zarazí se. Někdy přijde otázka "Jak to myslíte?". A pak existuje několik osvědčených vět: já si ho udělám rád/a, ale děti mě potřebují; mám přeci kroužky/sport; vždyť s partnerem/dětmi jezdíme na výlety atd. Kdy jste byli sami? Sami se sebou, kdy jste naposledy dělali přesně to, co jste chtěli jen vy, bez povinností a ohledů na ostatní? Víte? Přiznám se, že i já někdy nevím, kdy to bylo naposledy. Pokud to víte, gratuluji, jste výjimka. Nicméně všeho s mírou, že? Zase nesmíme myslet jen na sebe. Bavíme se přesně o tom padajícím letadle. Že nevíte o jakém? Zde se hodí vrátit se k úvodu. Letuška nám krásně vysvětlila, jak máme nejdříve nasadit během pádu letadla kyslíkovou masku sobě až poté ostatním. Pozor! Letadlo padá! Máte-li vedle sebe své děti či milujícího partnera, Vaše přirozená tendence mluví "zachraň je"! Jenže! Jak víme, musíme teď upřednostnit se, abychom se mohli postarat o ně. Když to neuděláme, omdlíme nedostatkem kyslíku a nepomůžeme už vůbec nikomu, ani sobě. Je to velice známý příklad, který je uváděný v mnoha souvislostech, ale pro situaci, kdy na sebe zapomínáme a upřednostňujeme ostatní, je více než příhodný. Takže vlastně říkám "zachraňte sebe!", když už cítíte, že se Vám to vymyká z rukou. A teď mi dovolte záludnou otázku: "Nemáte čas? Nebo si ho nedovolíte udělat?" Klidně choďte na terapii, pokud je to pro vás dostatečný omluvný důvod udělat si čas pro sebe, abyste mohli později lépe fungovat s ostatními.

Jak na to a nezbláznit se

Občas šílíme všichni. To je asi důležité si uvědomit hned, teď. Všude na vás vyskakuje návodů milion, bilion, nekonečno. Věty typu: Dejte si slib, že se nebude trestat za banalitu. Když v hlavě večer kontrolujete pomyslný seznam toho, co jste nestihli, tak zkontrolujte také seznam toho, co všechno jste stihli. Choďte na jógu. Samozřejmě se mnoho z nich zakládá na pravdě. 

Já vidím jako důležité toto

1) vymezte si 1h týdně pro sebe (z počátku), 

2) sedněte si a přemýšlejte, jak tento darovaný čas chcete příští týden strávit (jet na kole, číst knížku a ležet, jít na masáž, kouknout se na seriál, zacvičit si...), 

3) mělo by to být něco, co opravdu chcete a na co obvykle nemáte čas, 

4) mělo by vám to udělat upřímnou radost, 

5) udělejte si seznam na čtvrtletí toho, co chcete (koupit si nové boty, zajít do kina...). A mohla bych pokračovat. Pokud stále nejste přesvědčeni, že potřebujete alespoň 1h týdně pro sebe, tak si spočítejte, kolik hodin týdně věnujete práci, věnujete rodině, věnujete spánku a věnujete péči o domácnost - vážně si sami sebe nevážíte ani na 1h týdně? Pak by mohl být někde problém. 

Vězte, že jakmile se opravdu pro svůj čas rozhodnete, budete moci lépe dýchat a budete si za tím stát. Ostatní to pochopí. Tak se nadechněte a směle do toho!